Strašidelné bankovky

Pestrý svět bankovek ukrývá i takové, které vypadají, jakoby vznikly v době Halloweenu a Svátku všech svatých. Nalézají se na nich totiž symboly a obrazy, které si spojujeme právě s těmito svátky. Mezi ty nejděsivější náleží tisícifranková švýcarská bankovka z roku 1957, na jejímž rubu se nachází „Tanec smrti“.

Jen málo ale chybělo, aby pravděpodobně vůbec nejděsivější bankovka vznikla jen o patnáct let později v Československu.
Když byly v roce 1970 vyhlášeny výsledky soutěže na umělecký návrh bankovky v hodnotě 500 Kčs, zavládlo ve Státní bance československé doslova zděšení. Vítězný slovenský výtvarník Albín Brunovský totiž požadované téma Slovenského národního povstání a boje proti nacismu zpodobnil až „neúnosně drasticky“. Na lícní straně ztvárnil lebky a mrtvá těla, jimiž se snažil navodit hrůzy války. Přestože byl návrh mimořádně umělecky hodnotný a zajímavý, nakonec jej předseda banky odmítl s odkazem na to, že „bankovky jiných států nezobrazují utrpení, násilnou smrt nebo vězení“ a zároveň, že by ji většina veřejnosti „nepřijala příznivě“.

Dnešní české bankovky samozřejmě neobsahují prvky, které by vzbuzovaly hrůzu a děs. I když… Podívali jste se někdy na rubovou stranu pětitisícikoruny? V kompozici pražských památek naleznete i náhrobky ze starého židovského hřbitova. Nebo na dnes již neplatné dvacetikoruně byla vyobrazena pohřební koruna krále Přemysla Otakara II., tedy ta, kterou mu nechal zhotovit jeho syn král Václav II., když byly jeho ostatky po devatenácti letech konečně přeneseny do Prahy.

A pokud máte lupu, pak se ještě podívejte hodně zblízka na logo ČNB v mikrotextu na našich bankovkách. Rytci ze Státní tiskárny cenin tomu říkají vyšpičkované písmo, ale nevypadá to skoro, jako by pocházelo z dílny neblaze proslulého transylvánského hraběte.

Ukázky strašidelných motivů si můžete prohlédnout na následujících stránkách.

 

Přejeme poklidný halloweenský a dušičkový čas.

 

Jakub Kunert za tým Návštěvnického centra ČNB

Další články

Máte rádi únikovky?

1. června 2022