Obraz ženy se objevuje na papírových platidlech již krátce po jejich vzniku. Zprvu se však jednalo především o alegorická zobrazení, nejčastěji vlasti, lásky či krásy, posléze se objevily anonymní portréty žen a ještě později významné ženy minulosti, panovnice a političky, národní hrdinky, vědkyně, umělkyně, spisovatelky, ale i světice. Tento posun je součástí ženského emancipačního hnutí, jehož výrazem je i ustavení Mezinárodního dne žen.
Teprve před 40 lety bylo zavedeno volební právo pro ženy v poslední evropské zemi, Lichtenštejnsku (pomíjíme-li velmi specifický Vatikán). Tím se podařilo alespoň na "starém kontinentu" naplnit požadavek na zrovnoprávnění žen, který ve světě začal výrazněji rezonovat zejména od poloviny 19. století. Jedním ze symbolů tohoto úsilí se stalo i ustavení Mezinárodního dne žen v roce 1910, tehdy ještě bez udání konkrétního data. V roce 1917 se pak prosadilo datum 8. března jako připomenutí výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908 za volební právo. V roce 1975 pak byl tento den oficiálně uznán Organizací spojených národů.
Boj za práva žen a jeho výjimečné osobnosti se také staly námětem některých světových bankovek. Již v roce 1971 se tak na desetimarkové bankovce Německé demokratické republiky objevil obraz německé sociálně demokratické političky a novinářky Kláry Zetkinové (Clary Zetkin) (1857–1933), která v roce 1910 na druhé mezinárodní konferenci socialistek v dánské Kodani prosadila pořádání mezinárodního svátku, při němž se mělo upozorňovat na potřebu volebního práva pro ženy, tedy dnešního Mezinárodního dne žen.
První zemí, která zavedla všeobecné rovné hlasovací právo, včetně žen, byl Nový Zéland v roce 1893 (19. září). Bylo to především díky Katherine Wilson Sheppard (1848–1934), která aktivně hájila práva žen a jejíž petiční akce se stala zásadním zlomem v rozhodování místního parlamentu. V roce 1991 se objevila na líci desetidolarové novozélandské bankovky spolu s bílou kamélií, kterou obdrželi všichni členové novozélandského parlamentu tehdy podporující volební právo žen. Hnutí za volební právo žen v Commonwealthu, konkrétně pak ve Velké Británii, reprezentuje i lékařka a sufražetka Dr. Flora Murray (1869–1923) na stolibrové bankovce vydané Bank of Scotland v roce 2021. Není jistě bez zajímavosti, že ve Velké Británii se pravidelně objevuje významná bojovnice za práva žen Emmeline Pankhurstová (1858–1928) v užším výběru motivů na zobrazení na bankovkách Bank of England.
Další dvě ženy zosobňující boj za ženskou emancipaci a zároveň i mír se objevily na rakouských bankovkách – Rosa Mayreder (1858–1938) a Bertha von Suttner (1843–1914). První z nich vedle své literární a výtvarné činnosti byla zakladatelkou Všeobecného rakouského ženského spolku a Umělecké školy pro ženy a dívky. Na pětisetšilinkové bankovce z roku 1997, jejímž tvůrcem byl Robert Kalina mimo jiné autor eurobankovek, byla ztvárněna jednak na líci sama a jednak na rubu, a to doprovázená svým manželem Karlem Mayrederem. Motiv rubu dotváří fotografie z roku 1911, na níž se nalézají účastnice sněmu rakouských ženských spolků.
Rosa Mayreder byla blízkou spolupracovnicí první držitelky Nobelovy ceny za mír Berthy von Suttner (také Berty Sofie Felicity von Suttner, roz. Hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova), která se nalézala na líci rakouské bankovky v hodnotě tisíc šilinků z roku 1966. Zároveň dnes její obraz zdobí rubovou stranu rakouské dvoueurové mince. Tato pražská rodačka se po celý svůj život zasazovala za prosazení světového míru a vedle organizační činnosti v této oblasti, jako například založení Stálého rozhodčího soudu se sídlem v Haagu, se snažila se i literárně působit na světovou veřejnost. Pravděpodobně právě její zásluhou se rozhodl Alfred Nobel založit fond, který dodnes oceňuje mimořádné vědecké počiny.
Poslední zmíněná měla velký vliv i v českých zemích, kde se mezi její stoupence řadil i pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Snad i proto se Československo zařadilo mezi první země, v nichž získaly ženy volební právo, a od té doby se v politickém životě prosazuje řada žen, mimořádných osobností, jejichž odkaz si dodnes připomínáme, třeba i v souvislosti s Mezinárodním dnem žen.
Na ukázky zmíněných bankovek se podívejte zde.
Za tým Návštěvnického centra hlavní archivář ČNB Jakub Kunert