Kuna a chorvatská měna

Pojmenování některých světových měn vychází z předmětů, jimiž se kdysi, ještě v době před vznikem mincí platilo. Všeobecně přijímaným předmětem obchodu byly mimo jiné věci pocházející z říše zvířat. Proto se v současné době platí například v Guatemale quetzalem, který odkazuje na národního ptáka kvesala chocholatého (Pharomachrus mocinno), jehož peří bylo užíváno v obchodu, nebo v Papui Nové Guineji měnou kina a v Ghaně cedi, které obě označují mušle. V Chorvatsku se užívalo kun, které odkazovaly na používání kuních kožešin ve směnném obchodě.

Kožešiny byly v oblasti dnešního Chorvatska užívány pro placení ještě ve středověku, tak jako v českých zemích to bylo plátno. Na význam kožešin pak odkazovaly i některé stříbrné mince (tzv. banovec či také banski denar), jež je nahradily, neboť na nich byla vyobrazena právě kuna, resp. kuna lesní (lat. Martes martes). Její význam pro tuto oblast zdůrazňuje i to, že se dostala do znaku Slavonie, jedné z vnitrozemských částí Chorvatska.

Právě obraz na banovci se stal inspirací pro pojmenování měny Nezávislého chorvatského státu ustaveného v době II. světové války. Po obnovení Jugoslávie se však i Chorvatsko vrátilo k jugoslávskému dináru. I po rozpadu Jugoslávie si Chorvatsko ještě tři roky (1991 — 1994) ponechalo dinár, tentokrát však již chorvatský. Ten v roce 1994 nahradila právě kuna, která se dělila na sto lip. Není bez zajímavosti, že chorvatské mince užívaly v případě lip rostlinné (kukuřice, vinná réva, dub, tabák, olivovník, degenie) a v případě kun zvířecí motivy (slavík, tuňák, medvěd). Samotný obraz kuny se pak objevoval na rubu chorvatských pamětních mincí v hodnotě 25 kun.

Dne 1. ledna 2023 nahradilo v Chorvatsku kuny euro. Dle tradice rubová strana euromincí náleží národním motivům. Zatímco na těch nejdrobnějších v hodnotě jednoho, dvou a pěti centů nalezneme ligaturu písmen H a R z hlaholské abecedy, kterou vytvořil Svatý Cyril (nebo též Konstantin) a byla užívána i na Velké Moravě, na centech vyšších hodnot (10, 20 a 50) lze nalézt známého vědce chorvatského původu Nikolu Teslu. Na dvoueurové minci je umístěn obrys mapy Chorvatska.

Pokud Vám ve výčtu chyběla mince v hodnotě jedno euro, pak jen z toho důvodu, že právě na ní se usídlila drobná šelma z názvu tohoto příspěvku.

Na ukázky mincí se podívejte zde.

Za tým Návštěvnického centra hlavní archivář ČNB Jakub Kunert