Svět peněz a hudba
Občas se říká, že některá rčení a staré pravdy jsou dnes již jen typickými klišé. Jako jedno z nich se uvádí i známé "Co Čech, to muzikant". To pravděpodobně v minulosti vzniklo proto, že výuka na hudební nástroj byla v českých zemích zcela běžnou součástí výchovy, a proto se zde objevila také řada mimořádných talentů, kteří svou hudbou oslovili celý svět. Nelze se proto divit tomu, že hudba, resp. její přední osobnosti, jsou také častým námětem českých platidel.
Pokud bychom prostřednictvím našich platidel procházeli českými dějinami hudby, pak nejstarší zobrazenou osobností je český politik, cestovatel, spisovatel, ale také autor zejména mešních skladeb Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621). Ten se v roce 2014 objevil na pamětní stříbrné minci vydané u příležitosti 450. výročí od jeho narození. Kromě jeho obrazu na rubu se na líci nalézá i jeho oblíbený hudební nástroj, loutna. Chronologicky další osobností je skladatel a hudební pedagog Jakub Jan Ryba (1765-1815), jehož Česká mše vánoční se objevila na pamětní minci v roce 1996.
Opera Dráteník, ale také hudba k frašce Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, v níž poprvé zazněla i dnešní česká hymna, vznikly na půdě Stavovského divadla díky talentu kapelníka Františka Škroupa (1801-1884). Právě jeho osobnost, která se objevila na stříbrné pamětní minci v roce 2001 (200 Kč 2001 I), jakoby otevírá snad nejslavnější období české hudby. Vedle Bedřicha Smetany (1824-1884), jenž je vůbec nejzobrazovanějším hudebním skladatelem na českých platidlech (bankovky 5000 Kčs 1945 a 1000 Kčs 1985 a pamětní stříbrná mince 100 Kčs 1974), do něj patří Antonín Dvořák (1841-1904, 100 Kčs 1991 I), František Kmoch (1848-1912, 200 Kč 1998 III), Zdeněk Fibich (1850-1900, 200 Kč 2000 IV), Leoš Janáček (1854-1928, 200 KČ 2004 IV) nebo česko-rakouský Gustav Mahler (1860-1911, 200 Kč 2010 II). Za připomenutí stojí například mince vydaná k 150. narození Antonína Dvořáka, jehož Symfonie č. 9 e moll, neboli Novosvětská (také anglicky New World Symphony), se dostala v roce 1969 až na povrch Měsíce, kam si ji s sebou vzal na kazetě americký kosmonaut Neil Armstrong. Na minci Jiří Harcuba ztvárnil osobitým způsobem profil Antonína Dvořáka, jehož doprovodil jeho podpisem vetknutým do notové osnovy.
Přehled českých hudebních skladatelů na českých platidlech uzavírá Jaroslav Ježek (1906-1942, 200 Kč 2006 V), jehož swingové a jazzové improvizace a skladby doprovázely hry Osvobozeného divadla. Právě proto se také na pamětní stříbrné minci z roku 2006 spolu s ním objevili i oba klauni, Jiří Voskovec a Jan Werich, evokujíce tak i jejich divadelní hru "Rub a líc".
Naše platidla ale nesou také obrazy některých významných hudebních interpretů. Pravděpodobně nepřekvapí operní pěvkyně a spisovatelka Ema Destinnová, rozená Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová (1878-1930), která se nachází na naší dvoutisícikoruně a kterou na rubu doprovází obraz Euterpé, řecké Múzy hudby. Vedle ní najdeme na dvousetkorunových pamětních stříbrných mincích ještě operní pěvkyni sopranistku Jarmilu Novotnou (1907-1994, 200 Kč 2007 III) a operního pěvce tenoristu Beno Blachuta (1913-1985, 200 Kč 2013 III).
Několik pamětních stříbrných mincí se věnuje také institucím, jejichž posláním je hudba. Pokud pomineme Národní divadlo, jež se objevilo na líci již uvedené pětitisícikoruny z roku 1946 a dále na stříbrných pamětních mincích z roku 1968 (10 Kčs 1968) a 1983 (100 Kčs 1983 IV a 500 Kčs 1983) a je tak jedním z nejčastěji se opakujících motivů na českých platidlech, pak je to ještě Česká filharmonie (200 Kč 1995 IV), Pražská konzervatoř (200 Kč 2011 I), Obecní dům (200 Kč 2012 VI) a samozřejmě Stavovské divadlo. Právě u příležitosti jeho znovuotevření k výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791) byla vydána pamětní mince (100 Kčs 1991 II). Její autor, Jiří Harcuba, na ní ztvárnil profil geniálního hudebního skladatele na pozadí budovy divadla, v němž jeho Figarova svatba slavila takový úspěch, že Mozart na adresu hudbymilovných Pražanů pronesl pochvalně: "Moji Pražané mi rozumějí". Z poslední doby pak nepochybně je třeba k těmto mincovním počinům přiřadit i minci věnovanou zahájení pravidelného vysílání československého rozhlasu (200 Kč 2023), jež od svých počátků nabídlo posluchačům bohatý hudební program.
Dlouhý výčet osobností a institucí, které se objevily na našich, tedy českých a československých platidlech a jež jsou spojeny s českým hudebním uměním, je možné doplnit o další. Ty vyvrací názor, že výrok "Co Čech, to muzikant" je pouhým klišé. Stačí totiž jen upozornit na dvě osoby, jež slaví v tomto roce významné výročí, tedy Otce národa Františka Palackého (1798-1876), mimo jiné muzikologa a zakladatele hudebního oddělení českého vlasteneckého muzea (dnes Národního muzea), jehož klavírní umění mezi diskusemi o historii, kultuře a politice obdivovali návštěvníci salonu rodiny Měchurových, do níž se přiženil, nebo prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila (1873-1942), jenž údajně dlouho volil mezi kariérou klavíristy a finančního manažera. Zatímco první z nich se objevil již na dvou bankovkách (100 Kč 1931 III a 1000 Kč 1993, resp. další vzory) a pamětní stříbrné minci (200 Kč 1998 II), druhého ztvárnil český akademický sochař a medailér Vladimír Oppl na dvacetikorunové minci (20 Kč 2019 II) a na jemu věnované pamětní bankovce v současné době pracuje akademická malířka Eva Hašková.
Všechny zmiňovaná platidla si můžete prohlédnout zde.
Za tým Návštěvnického centra hlavní archivář ČNB Jakub Kunert