Platidla a Velikonoce

Nejvýznamnějšími svátky v roce jsou pro všechny křesťany Velikonoce, kdy si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Křesťanské motivy jsou častými náměty i pro papírová platidla. Vedle významných církevních staveb či hmotných památek se na nich objevují také obrazy významných světců, nezřídka národních patronů. Mezi nimi nejsou výjimkou ani ti čeští, které je možné nalézt nejen na českých bankovkách.

V případě českých a československých bankovek pravděpodobně nikoho nepřekvapí, že se z českých světců nejčastěji objevuje obraz patrona české země sv. Václava. V roce 1944 byl umístěn na tehdejší nejvyšší nominální hodnotu, tj. 5000 K. Jednalo se o portrét sv. Václava z pomníku na pražském Václavském náměstí od Josefa Václava Myslbeka. Není bez zajímavosti, že stejný pomník posloužil za námět Vladimíru Opplovi, když tvořil návrh dvacetikorunové mince.

Je třeba dodat, že obraz sv. Václava je dnes přítomen i na stokorunové bankovce, a to na pečeti Univerzity Karlovy, na níž klečící král český a římský podává svatému Václavovi její zakládací listinu. Stejný obraz je pak možné nalézt i na řadě českých mincí, které jsou věnovány buď Univerzitě Karlově, nebo osobnosti Karla IV. Osobnosti babičky sv. Václava, jíž byla sv. Ludmila, pak v roce 2021 věnovala Česká národní banka zlatou minci.

Osobnosti sv. Anežky České (1211-1282) a jejímu charitativnímu dílu byla věnována dnes již neplatná padesátikoruna, jež byla poprvé vydána do oběhu v roce 1993. Vedle obrazu sv. Anežky je zároveň možné na rubové straně v písmenu A nalézt portrét sv. Kláry (1194-1253) a sv. Františka z Assisi (1182-1226). Obě osobnosti zde reprezentují řeholní řády (klarisky a minority), pro něž sv. Anežka založila společný klášter v Praze (dnes Na Františku), jehož se stala první představenou. Není bez zajímavosti, že je jedinou českou světicí, jíž byla věnována v době Československa pamětní mince. Ta byla vydána rok po jejím svatořečení, tedy v roce 1990.

Pokud nahlédneme za  hranice k nejbližším sousedům, nalezneme na Slovensku bankovku, která byla vydána do oběhu již v roce 1993 a na níž se nalézají sv. Cyril (826-869) a sv. Metoděj (813-885), slovanští věrozvěsti, kteří jsou od roku 1981 spolupatrony Evropy a zároveň jsou i hlavními patrony Moravy. Význam obou bratří ze Soluně dokládá i jejich obraz na bulharské bankovce v hodnotě 50 000 leva z roku 1992. Není možné opominout, že Česká národní banka si jejich příchod do českých zemí připomenula v roce 2013 vydáním zlaté mince.

Českého světce, konkrétně sv. Vojtěcha (956-997), lze nalézt i na jedné maďarské bankovce. V roce 2000 byla vydána pamětní bankovka v hodnotě dvou tisíc forintů, která na rubové straně nese scénu křtu uherského knížete Vajka, který přijal jméno Štěpán. Tím, kdo patrona Uher a dnešního Maďarska sv. Štěpána v roce 994 pokřtil, byl pražský biskup sv. Vojtěch. Právě jemu byla také v roce 1997 u příležitosti tisíce let od jeho mučednické smrti věnována pamětní mince České národní banky.

Výše popsané bankovky si prohlédněte zde.

Období Velikonoc a příchod jara nám vedle některých květin a pučících stromů symbolizuje také zrození nebo mladý život ve zvířecí říši. Příklady v podobě jehňat, králíků či zajíců můžeme nalézt i na světových bankovkách.

Snad nejpůsobivěji je motiv mladosti ztvárněn na švýcarských bankovkách z 50. let minulého století. Na líci bankovky v odnotě sto franků z roku 1956 je možné nalézt obraz jehněte v rukách malého chlapce s květinou. Na rubové straně pětisetfrankové bankovky z roku 1957 pak v rámci scény ztvárňující fontánu mládí, do níž se noří staří, aby z ní povstali mladí a znovuzrození, jsou součástí celé scény dva králíčci či zajíčci symbolizující právě počátek nového života. Obdobný obraz jako na stofrankové bankovce se objevil i na peruánských bankovkách z 30. a 40. let. Na lícní straně bankovky o hodnotě padesát solů se nachází ztvárnění pečující pastýřky s jehnětem v náručí, kterou doprovází ovce. Pro nás pak není bez zajímavosti, že na rubové straně je možné nalézt i motiv tzv. žneček, který americká firma American Bank Note Company užila na československé tisícikorunové bankovce.

Motiv běžícího zajíce pak lze nalézt i na jednorublové běloruské bankovce, která byla vydána do oběhu v roce 1992, zde se však nejedná o symbolické vyjádření mladosti a jara, ale o součást nominálové řady ztvárňující běloruskou faunu. Obdobnou funkci má i obraz zajíce na kupónu líce i rubu desetilibrové bankovky vydané v roce 2018 Ulster Bank, tedy jednou z britských bank, jež mají oprávnění vydávat bankovky. Králík spolu s kojotem jsou pak hrdiny příběhu od spisovatelky a pedagožky Marie Isabel Carvajal, jehož děj se odehrává na kostarické bankovce v hodnotě dvacet tisíc colónů z roku 2009. Vedle oficiálních bankovek jsou obrazy králíků či zajíců také populárními motivy na některých nouzových platidlech, ať již se jedná o Německo (obec Kneitlingen) či Španělsko (obec Vallcebre).

Na závěr stojí v souvislosti s Velikonocemi za to vzpomenout ještě křesťanský symbol, tzv. beránka Božího, tedy beránka s praporem nesoucím kříž. Ten se objevil na široké nominálové řadě portorických bankovek, která byla vydána do oběhu na konci 80. let 19. století.

Výše popsané bankovky se zvířecími motivy si prohlédněte zde.

Za tým Návštěvnického centra hlavní archivář ČNB Jakub Kunert