Bedna s neznámým obsahem

Některé dokumenty Archivu ČNB si i po letech s sebou nesou nějaké tajemství. Právě takovými jsou dopisy z 19. a 20. září 1938. Jejich spojovacím prvkem je okovaná dubová bedna se  čtyřmi zámky a pečetí Kanceláře prezidenta republiky, k níž je připsáno "s neznámým obsahem". Ta měla být uložena v nejbezpečnějším trezoru filiálky Národní banky Československé v Žilině a v případě nebezpečí převezena do dalšího trezoru.

Od poloviny 30. let minulého století se Národní banka Československá začala připravovat na možný válečný konflikt s Německem. Vedle toho, že pro případ evakuace budovala záložní kapacity na  Slovensku (např.  náhradní tiskárnu papírových platidel v Harmanci a ubytování pro své zaměstnance v Rájeckých Teplicích), se  její úředníci účastnili jednání ohledně zajištění základních funkcí státu v době války. Právě její trezory byly mimo jiné vybrány pro úschovu nejcennějších předmětů ve vlastnictví státu – tedy i korunovačních klenotů českých králů.

Pro samotné uložení nejcennějších předmětů byla vybrána filiálka banky v Žilině s teprve nedávno vybudovaným dostatečným bezpečnostním zázemím. V době ohrožení Československa v září 1938, kdy eskalovaly hrozby nacistického Německa vůči Československu a jen krátce před vyhlášením mobilizace, se začala v tichosti realizovat akce pod kódovým označením OPERACE KFC (Operace Klenoty fascinující ceny). 15. září 1938 byla otevřena místnost s korunovačními klenoty a v průběhu následujících tří dnů pro ně byla vyrobena bedna z dubových prken se čtyřmi zámky.

Dopoledne 19. září 1938 ministerský rada prezidentské kanceláře Dr. Karel Strnad dohodl s guvernérem Národní banky Československé převoz této a posléze ještě dalších osmnácti beden obsahujících vybavení prezidentské kanceláře na filiálku v Žilině. Téhož dne v 18:00 se vydalo z Pražského hradu auto s bednou, kterou za prezidentskou kancelář doprovázel Ing. Bohumil Člupek a za Národní banku Československou úředník Ing. Jaromír Pešek. Ten byl vybaven dopisem guvernéra, jímž se přikazovalo vedení filiálky, aby uložilo dubové bedny v nejstřeženějších prostorách její budovy. Druhého dne pak převzetí "bedny s neznámým obsahem" potvrdili dopisem přednosta filiálky František Koupil a jeho náměstek Sylvestr Blažo.

Výsledky mnichovské konference a jejich vynucené přijetí Československem jen o několik dní později měly za důsledek i převoz korunovačních klenotů zpět na Pražský hrad. Dne 6. října 1938 po necelých třech týdnech si je na žilinské filiálce vyzvedl již zmíněný Ing. Bohumil Člupek spolu s kontrolorem Národní banky Janem Čápem. Tím se uzavřel příběh dubové bedny s pečetí Kanceláře prezidenta republiky v naší cedulové bance.

Další články