Legitimace Národní banky Československé
V sobotu 21. března 2026 uplynulo sto let od ustavení Národní banky Československé, klíčového momentu československé měnové historie.
Ve Smetanově síni Obecního domu se v neděli 21. března 1926 v dopoledních hodinách uskutečnila Ustavující valná hromada československé cedulové banky. Za přítomnosti nejvýznamnějších představitelů státu a akcionářů oprávněných k účasti na tomto setkání odevzdal ministr financí Karel Engliš symbolicky do péče guvernéra Viléma Pospíšila, jakožto statutárního zástupce Národní banky, československou korunu. Následně akcionáři odsouhlasili ustavení banky a zvolili šest členů bankovní rady a pět členů revidujícího výboru.
Ačkoliv průběh této události je poměrně dobře zdokumentován, zejména díky tisku a dokonce i filmovými záběry, doklady ze samotného setkání téměř chybí. Bývalo sice běžné pořizovat z valných hromad zápisy a seznamy účastníků, ale pravděpodobně unikátnost této chvíle způsobila, že zodpovědní úředníci zapomněli uložit originální zápis. Ten se proto do dnešních dnů nedochoval.
Jedním z mála přímých dochovaných dokladů z akce jsou legitimace opravňující k účasti na valné hromadě pro akcionáře s deseti a více akciemi, kteří se přihlásili Bankovnímu úřadu ministerstva financí, resp. Přípravnému sboru pro zřízení Národní banky Československé. Těchto legitimací bylo rozesláno 3 389, avšak do dnešních dnů se jich mnoho nedochovalo. V případě Archivu České národní banky se jedná o pouhé dva kusy, č. 522 pro p. Alexe Schindlera zastupujícího Exportní sladovny a č. 337 pro p. Jindřicha Bělohříbka, náměstka vrchního ředitele Živnostenské banky.
Ani dochované legitimace však nejsou kompletní, neboť při vstupu do Obecního domu akcionář předložil úředníkovi svou legitimaci a ten od ní odtrhl kupon. Za něj obdržel akcionář hlasovací lístek a dvě průsvitné obálky, jednu pro volbu do bankovní rady a revidujícího výboru a druhou pro případné další hlasování. Lze se jen dohadovat, že po usazení v sále již pro většinu akcionářů samotná legitimace ztratila význam, a proto se jí buď hned, nebo po zakončení valné hromady zbavili.
