Vánoce a konec roku doprovází odpradávna řada zvyků a tradic, z nichž některé se váží také k penězům a bohatství. Jejich prostřednictvím se snažíme nejen nahlédnout do budoucnosti, ale také si trochu naklonit osud na svou stranu.
Nejčastější způsobem předpovídání či dokonce věštění budoucnosti je samozřejmě lití olova. Pokud vám ve vodě vznikne obrazec, který má podobu trojúhelníku, pak se prý v příštím roce bude dařit v podnikání. A s tím bývají nejčastěji spojeny i peníze. Pokud se vám nepodaří jej odlít, pak ale není třeba zoufat, neboť existuje několik zvyků, jimiž si osud můžeme výrazně vylepšit. Hned na Štědrý den by nám položení kapří šupiny (někdy také drobné mince) pod talíř s večeří a posléze její vložení do peněženky mělo přinést peníze. Stejný efekt by na nás, či pro naše bankovní konto, měla mít dostatečně velká porce čočky konzumovaná na Nový rok. Pokud se pak ještě vrátíme ke Štědrému dni, pak by k úspěšnému příštímu roku mělo přispět i správné rozložení předmětů na štědrovečerní tabuli. V jednom jeho rohu by se proto měl nalézat chleba, aby bylo po celý rok co jíst, ve druhém slaměnka, pro dobrou úrodu, ve třetím - konečně - peníze, aby přinesly celé rodině bohatství, a v posledním miska s jídlem pro zvířata, dnes tedy spíše domácí mazlíčky, aby i těm se dařilo v následujícím roce.
Již méně známým zvykem je přidání suchého hrášku do těsta na vánočku. Podle tradice by ten, kdo jej po upečení ve vánočce najde, měl v dalším roce oplývat štěstím a penězi. Podobný zvyk, který navazuje právě na hledání sušeného hrášku, je populární i ve Velké Británii a některých dalších zemích Commonwealthu. Zde se především od dob královny Viktorie přidává do tradičně připravovaného pudinku drobná stříbrná mince, zpravidla šestipence.
Čas Vánoc je také dobou pohádek a vánočních příběhů, a proto mnoho z nás tuto dobu tradičně tráví právě s nimi, ať již v podobě knihy, filmu nebo vyprávění v kruhu rodiny. Někteří známí autoři se také objevili na platidlech. Pokud se podíváme na naši Českou republiku, pak vedle 500 Kč bankovky a pamětní mince z roku 2020, na nichž se nachází Božena Němcová, se v roce 2011 na pamětní minci v hodnotě 500 Kč objevil Karel Jaromír Erben. Pohádková vyprávění pak u nás dokázali neopakovatelně ztvárnit například filmoví tvůrci Karel Zeman a Jiří Trnka, na jejichž počest byly vydány pamětní mince v roce 2010, resp. 2012.
Ze známých světových autorů pohádek se na britské desetilibrové bankovce objevil Charles Dickens, známý mimo jiné svou Vánoční koledou, v níž se za pomoci tří duchů Vánoc napraví lakomý Ebenezer Scrouge, nebo na dánské desetikorunové bankovce Hans Christian Andersen. Jeho pohádková tvorba včetně známé Sněhové královny se pak objevila i na zlatých a tříbrných pamětních mincích Dánské národní banky na počátku tohoto tisíciletí. Není možné opominout ani další známé pohádkáře a autory knih pro děti, jako byli bratři Grimmové, Selma Lagerlöfová nebo Astrid Lindgrenová, jejichž portréty ozdobily bankovky německé či švédské.
K českým Vánocům také neodmyslitelně patří dílo Jakuba Jana Ryby, Česká mše vánoční, která vznikla již před 226 lety. Právě ta se také stala námětem pro pamětní minci, kterou v roce 1996 vytvořil známý sochař a medailér Ladislav Kozák.
Některé z vánočních motivů na bankovkách a mincích si můžete prohlédnout zde.
Ať již Vám dodržujete jakýkoliv vánoční či novoroční zvyk či tradici, přejeme Vám příjemné strávení vánočních svátků a úspěšný vstup do nového roku 2023
Za tým Návštěvnického centra hlavní archivář ČNB Jakub Kunert